Jiří Rathouský se narodil se 20. dubna 1924 v Praze. Grafický designér a typograf, který se věnoval široké škále výtvarných disciplín – knižní grafice, tvorbě firemní identity a vizuálního stylu významných českých podniků a institucí, informačnímu designu rozsáhlých projektů s celospolečenskou působností, výtvarným návrhům plakátů muzeí a divadel i poštovních známek. Jako tvůrce písma pro své projekty navrhl a zrealizoval několik autorských písem, které se se staly originálním vkladem do historie české typografické tvorby.
Studoval výtvarnou výchovu a architektonickou tvorbu u profesora Cyrila Boudy na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V roce 1949 mu však bylo studium z ideologických důvodů přerušeno a absolutorium mu bylo přiznáno až po Sametové revoluci v roce 1992.
Od 50. let minulého století určil grafickou podobu mnoha edic řady českých nakladelství – Artia, Albatros, Academia, Orbis, SNTL, Mladá Fronta nebo Olympia. V roce 1974 navrhl experimentální písmo Alphapipe pro novou edici Gama v nakladatelství Odeon. V této edici pak byly v průběhu 80. let vydány desítky titulů moderních světových autorů, jejichž obálky a typografická úprava nesly Rathouského nezaměnitelný výtvarný rukopis.
Spolu se svou ženou, výtvarnicí Dorou Novákovou, věnoval velkou dávku tvůrčí energie také vizuální propagaci programu kulturních institucí – Národního divadla, NTM a UPM v Praze. Mezi léty 1967 až 1970 ho tyto aktivity přivedly ke spolupráci na výtvarném řešení československého pavilonu Expo 67 v kanadském Montrealu a Expo 70 v japonské Osace a přinesly mu zasloužené uznání na mezinárodní scéně.
Následovala práce na komplexní vizuální proměně Pražského metra, která se stala pro Jiřího Rathouského životní výzvou. Celý projekt vnesl do života československé metropole novou estetickou kvalitu. Rathouský přišel s vizí nové vizuální organizace protředí, prostředků dopravy a komunikace mezi lidmi (pozemní doprava – metro – aerolinie – pošta), kterou se sice prosadit nepodařilo, ale nový vizuální styl pražské podzemní dráhy už ano. Na základě objednávky pražského Dopravního podniku navrhl pro Pražské metro mezi lety 1970 až 1974 specifické autorské písmo Metron, vizuální podobu jednotlivých stanic, kompletní informační systém a grafický styl firemní propagace. Celý projekt se stal úspěšným příkladem propojení praktických požadavků s estetickou potřebou krásy.
Projekt Pražského metra byl základem pro rozsáhlou řadu dalších realizací, jejichž výsledek zásadně ovlivnil v 70. a 80. letech vizuální prostředí československé dopravy (nový informační systém Hl. nádraží v Praze a Českých drah), českých hotelů (vizuální prezentace a informační design hotelů Intercontinental a Parkhotel v Praze, nebo Thermal v Karlových Varech), nebo třeba i známého českého sportovního klubu (logo a vizuální prezentace fotbalového klubu Sparta Praha).
Podobně jako jeho generační kolega Oldřich Hlavsa se Jiří Rathouský velmi výrazně zasloužil o novou grafickou podobu odborného časopisu Typografia a to nejen po grafické, ale také po obsahové stránce. Byl také tvůrcem kompletní vizuální identity a spoluorganizátorem profilových výstav na kongresu ATypI, který se roku 1968 v Praze konal poprvé v zemích tzv. Východního bloku a získal si značný obdiv zahraničních kolegů z celého světa.
Výtvarná hodnota díla Jiřího Rathouského se stala nepominutelnou součástí dědictví českého umění současnosti. Zemřel v Praze 5. září 2003.
(biografii zpracoval Alan Záruba)
