Solpera

Czech National Bank official font. This type face fills one of the gaps between the world of Roman alphabets and that of linear alphabets. The first to be designed was the set of upper-case letters. The expression of these characters cannot conceal that they were originally intended only for the sculptor's use, as a type face for three-dimensional inscriptions. Their width proportions reflect a dialogue between the contemporary feeling and the legacy of classical Roman inscriptions. The type face was later complemented with a set of lower-case letters and elaborated into further designs. Its clear, concise letter forms end with small serifs which not only make the type face more refined, but above all anchor the individual letter signs visually to the horizontal of the text line. The austere construction of the majority of the letters is balanced by the more exuberant, humanizing forms of the most frequently used letters "a"; "e". (The three variants of the lower-case "e" enable to create rhythmically differentiated texts.) The letters in which a straight stroke is connected with an arch are designed in two ways. That means that the letters "n", "h","m" and the group of letters "b","d","p","q" are conceived in a different way. Thus an interesting tension is created in the structure of the text, which, however, does not endanger legibility. The economizing, slightly narrowed design of this type face predetermines its use for the setting of usual texts. In larger sizes, however, it produces a rather serious, even solemn, impression.

Písmo Solpera zaplňuje jedno z prázdných míst mezi světem antikvových a lineárních abeced. Nejdříve byl nakreslen soubor verzálek. Ve svém výrazu nezapřou, že byly původně určeny jen pro sochařské použití, jako písmo plastických nápisů. Šířkové proporce odrážejí dialog soudobého cítění s dědictvím klasických římských nápisů. Písmo bylo později doplněno souborem minusek a rozpracováno do dalších řezů. Jeho jasné, oproštěné kresby zakončují malé serify, které písmo nejen zjemňují, ale hlavně vizuálně zakotvují jednotlivé znaky v horizontále řádky textu. Lapidární konstrukce většiny písmen jsou vyváženy bohatší, humanizující kresbou nejfrekventovanějších liter a; e. (Tři varianty minusek e umožňují vytvářet rytmicky odlišné texty.) Písmena, u nichž na rovný tah navazuje oblouk, jsou kreslena dvojím způsobem. To znamená, že jsou odlišně koncipovány litery n, h, m a jinak je konstruována skupina písmen b, d, p, q. Ve struktuře textu tak vzniká zajímavé napětí, které ale neohrožuje čitelnost. Úsporná, mírně zúžená kresba písma Solpera předurčuje toto písmo pro sazbu běžných textů. Ve větších stupních ale působí spíše vážně, až slavnostně.
Nejdřív (ke konci 70. let) vznikla verzálková abeceda, která byla použita pro nápis na insignii Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Proto jsem ji ze začátku nazýval Insignia. Díky Bohuslavu Blažejovi byla publikována v Typografii, a to v reprodukovatelné podobě, a proto ji kromě mě použilo i několik grafiků, převážně na řešení knižních záležitostí. Já jsem ji použil ještě na několik plastických nápisů, a to i v modifikované podobě. V roce 1993 mě požádal přítel Oldřich Kulhánek o spolupráci na typografickém řešení nových českých bankovek, které navrhoval. Ze dvou variant řešení si vybral Insignii, aniž věděl, že jde o moje autorské písmo – z čehož jsem měl radost. Použití Insignie na bankovkách vedlo k tomu, že jsem byl vyzván k účasti v soutěži na nové logo pro Českou národní banku. Můj návrh, v němž jsem také použil Insignii, byl vybrán. Nabídl jsem Insignii České národní bance jako firemní písmo, ale rozhodující činitelé této instituce to považovali za zbytečný přepych. V roce 1999 jsem verzálky v několika detailech přepracoval, dokreslil minusky (které jsem měl už několik let vymyšlené) a minuskové číslice. Na popud Františka Štorma jsem nakreslil ještě tučnou verzi a kurzivu. František toto vlastně nové písmo zdigitalizoval a pomohl na svět dvěma dalším řezům a spoustě znamének. Rozhodl se toto písmo vydat ve své První střešovické písmolijně. Název Insignia se ale nedá používat, protože už řadu let existuje stejnojmenné písmo N. Brodyho. Proto jsem z vrozené skromnosti toto písmo pojmenoval svým vlastním jménem.
Jan Solpera 2000